Proč je dobré oznamovat korupci a její oznamovatele chránit

V ČR stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které ve veřejném zájmu učiní oznámení o podezření ze spáchání protiprávního jednání (nemusí jít nutně o jednání trestně postižitelné), o němž se dozví zejména v rámci výkonu svého zaměstnání či služby. Tyto osoby čelí rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i negativním reakcím a postihům ze strany zaměstnavatelů a kolegů. Taková praxe však udržuje ve společnosti obavy před negativními následky oznámení protiprávního jednání a vede k neochotě na korupční jednání upozornit, což je z hlediska veřejného zájmu a toho, jak negativně je problém korupce vnímán, https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/korupce-cesko-2020-zebricek-transparency-international_2101280737_ako zcela nežádoucí. Společnost se neobejde bez poctivých a zodpovědných jedinců, kteří se odhodlají upozornit na protiprávní jednání a korupční praktiky v zájmu kultivace veřejného prostoru. Včasné odhalení trestné či jiné protiprávní činnosti na základě podaného oznámení je jedním z nezbytných prvků, který sebou může přinášet významné úspory veřejných prostředků, odvrácení obecného ohrožení a posilovat důvěru společnosti ve vymahatelnost a platnost základních právních norem a etických hodnot.

Přínosy vyplývající z posílení ochrany oznamovatelů korupce pro společnost:

Veřejný sektor

Ve studii pro Evropskou komisi z roku 2017 byl odhad ztráty způsobené v důsledku chybějící ochrany oznamovatelů vyčíslen na 5,8 až 9,6 miliardy eur ročně v celé EU, a to jen v rámci veřejných zakázek. https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/8d5955bd-9378-11e7-b92d-01aa75ed71a1

Soukromý sektor

Přestože protiprávní jednání v souvislosti s veřejnými zakázkami představuje významnou oblast, ve které může efektivní ochrana oznamovatelů přinést vyšší míru odhalení těchto porušení, rozhodně se nejedná o oblast jedinou. Ze studie společnosti PricewaterhouseCoopers z roku 2016 vyplynulo  https://www.pwc.com/cz/cs/hospodarska-kriminalita/assets/pdf/global-economic-crime-survey-2016-cz.pdf , že 36 % respondentů se setkalo s více než jedním případem hospodářské kriminality v období posledních dvou let; 21 % respondentů pak uvedlo, že se setkalo s korupcí a 12 % respondentů uvedlo ztrátu příležitosti v důsledku zaplacení úplatku ze strany konkurence. Průzkum dále ukázal, že 40 % českých firem, které se setkaly s hospodářskou kriminalitou, přišlo v průměru nejméně o 1 200 000 Kč. Zajímavé je, že necelá polovina případů byla spáchána interním pachatelem, a tedy jeho odhalení ze strany ostatních zaměstnanců se jeví jako možný velmi účinný nástroj potírání tohoto typu kriminality. U téměř každého pátého případu došlo k jeho odhalení způsobem, na který neměl management společnosti vůbec žádný vliv, nejčastěji úplnou náhodou (14 %). K tomu je potřeba přičíst případy hospodářské kriminality, které vůbec odhaleny nejsou, a je zřejmé, že management společností si v nezanedbatelném množství případu vůbec není vědom toho, že se jeho zaměstnanci dopouští protiprávního jednání. Což lze ilustrovat i informací z průzkumu stejné společnosti za rok 2018, který obsahuje informaci, že pouze 30% dotázaných společností uvedlo, že má implementovány technologie určené k detekci podvodného jednání. Zajímavou informací ilustrující stav whistleblowingu v ČR je skutečnost, že žádný z respondentů tohoto průzkumu neuvedl odhalení podvodného jednání tímto způsobem. Pro srovnání lze uvést, že v rámci EU z celkového počtu zjištěných protiprávních jednání 7 % připadá na whistleblowery.

https://www.pwc.com/cz/en/hospodarska-kriminalita/assets/pdf/gecs-survey-report-pro-cr-2018.pdf

Kultivace trhu

Co se týče samotného protiprávního jednání, k jehož odhalování má návrh a směrnice ambici přispět, tak to způsobuje nejen finanční ztráty soukromého a veřejného sektoru, ale také snižuje motivaci poctivých podnikatelů postupovat podle pravidel. Protiprávní jednání jednotlivců vede k významnému pokřivení trhu v důsledku např. zadání veřejné zakázky uchazeči, který nepředloží nejlepší nabídku, ale poskytl úplatek. Rovněž vyhýbání se řádnému placení daní snižuje u ostatních osob na trhu ochotu postupovat v této věci poctivě. Zpronevěra nebo jiné zneužití veřejných prostředků významně snižuje ochotu obyvatel podílet se na věcech veřejných, snižuje jejich přesvědčení, že prostředky, které plynou do státního rozpočtu z jejich daní, jsou účelně vynakládány a oslabuje důvěru v transparentní a spravedlivý způsob fungování státu.

V průzkumu společnosti PricewaterhouseCoopers (2016) uvedlo 30 % respondentů, že případy hospodářské kriminality měly negativní dopad na morálku zaměstnanců. 25 % respondentů zaznamenalo jako podstatný nepřímý dopad hospodářské kriminality poškození své pověsti a síly značky.

V neposlední řadě může ochrana oznamovatelů pozitivně přispět také k odhalování protiprávního jednání z oblasti finančních trhů, institucí a produktů. Problematika exekucí a insolvencí je v České republice úzce spjata s poskytováním nebankovních úvěrů osobám zjevně neschopným splácet, jedná se přitom o protiprávní praktiku nebankovních poskytovatelů úvěru, kterou právě jejich zaměstnanci mohou pomoci účinně odhalit. Je v nesporném veřejném zájmu, aby docházelo k co nejčasnější nápravě takovýchto stavů, přičemž zaměstnanci jsou často jedinými osobami, které mají o daném porušení povědomí. Stanovení mechanismů pro oznamování protiprávního jednání a zavedení účinné ochrany oznamovatelů je proto pro odhalování protiprávního jednání s dalekosáhlými důsledky klíčové.