Oznámení spadá pod účinnost Směrnice za předpokladu, že je naplněna podmínka osobní i věcné působnosti.
Osobní působnost
Oznamovatelem ve smyslu Směrnice je fyzická osoba, která se v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností dozvěděla o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis spadající do jedné z oblastí vymezených Směrnicí (viz níže) a tuto skutečnost oznámila prostřednictvím vnitřního či externího oznamovacího systému nebo uveřejněním, případně přímo příslušným orgánům veřejné moci (např. policejní orgán, státní zástupce, orgán správního trestání). Pokud je oznamovatel pracovníkem povinného subjektu, který spolupracuje (je ve smluvním vztahu) s jiným povinným subjektem dopouštějícím se relevantních protiprávních jednání, má možnost tuto skutečnost oznámit jak v rámci „svého“ oznamovacího systému, tak v rámci oznamovacího systému subjektu, u něhož k protiprávnímu jednání dochází
Směrnice, poskytuje ochranu všem kategoriím „pracovníků“, včetně osob samostatně výdělečně činných, dobrovolníků, stážistů, uchazečů o zaměstnání a dalších osob, které se pohybují v pracovním prostředí konkrétního zaměstnavatele. Pokryto tak musí být široké spektrum pracovních činností (práce nebo jiné obdobné činnosti), aby byli zahrnuti oznamovatelé, kteří jsou v různých stádiích pracovního procesu možným deliktům nejblíže. Prací nebo jinou obdobnou činností se v souladu se směrnicí rozumí i ucházení se o práci nebo jinou obdobnou činnost.
Co lze oznámit (věcná působnost)?
Věcná působnost Směrnice je vymezena výčtem deseti oblastí (viz níže), do kterých musí „porušení práva Unie“, tedy protiprávní jednání, spadat. To platí bez ohledu na míru jeho společenské škodlivosti (může se tedy jednat o trestné činy, přestupky či jiná protiprávní jednání, spočívající např. v nedodržení zákonné lhůty).
Jaké typy oznámení nespadají do věcné působnosti?
Obecně lze říci, že všechny, které nelze podřadit pod některou z deseti vymezených oblastí. Dále jsou to případy, v kterých už bylo rozhodováno ze strany orgánů činných v trestním řízení. Oznamovací systém není tak určen např. pro oznámení, které spatřují nezákonnost v rozhodovací činnosti soudů, neboť k tomu jsou určeny opravné prostředky https://justice.cz/chci-si-stezovat-na-vysledek-soudniho-rizeni .
Ve veřejném prostoru se velmi často hovoří o „oznamování korupce“, ale jedná se o fakticky velmi nepřesné zúžení oblasti, kterých se oznámení oproti právním jednání může týkat a u nichž je jejich oznamovatelům dle Směrnice poskytována ochrana.
Směrnice pro tento účel uvádí tyto oblasti (seznam národních transpozičních předpisů k jednotlivým unijním předpisům z uvedených oblastí lze nalézt na: https://oznamovatel.justice.cz/wp-content/uploads/2021/12/tabulka_transpozicni-predpisy.xlsx):
Příklad: Zaměstnanec zadavatele veřejné zakázky zjistí, že jeho kolega za úplatu ve spolčení s pracovníky společnosti ucházející se o tuto zakázku manipuluje zadávací dokumentaci takovým způsobem, aby obsahovala podmínky, které znemožní dalším zájemcům o zakázku podat nabídku.
Příklad: Pracovnice banky identifikuje finanční transakce v jejichž rámci prostředky společností, jimž banka poskytuje finanční poradenství směřují do daňových rájů, přičemž původ těchto peněz je nejasný. https://pravniradce.ekonom.cz/c1-66103630-od-igelitek-ke-kryptomenam
Příklad: Velkoobchodní společnost obdrží ekonomicky výhodnou nabídku na dodání ochranných respirátorů v době pandemie, které ovšem nedisponují stanovenými bezpečnostními certifikáty a není tak doložené, že respirátory poskytují stanovenou ochranu.
Příklad: Provozovatel stanice technické kontroly, která je kontrolována ze strany Krajského úřadu, získal podezření, že dochází k falšování technických průkazů a jejich následné validizaci v evidenčním systému. https://zpravy.aktualne.cz/regiony/jihomoravsky/podvodnici-falsovali-technicke-prukazy-aut/r~i:article:685996/
Příklad: Zaměstnanec se setkal na svém pracovišti se systematickým nedodržováním stanovených technologických a bezpečnostních postupů, které by mohly způsobit únik nebezpečných látek do volné přírody. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/becva-otrava-becvy-2021-aktualne-vysetrovani-obvineni_2106281001_ako
https://www.denik.cz/z_domova/jaderne-nehody-cesko-historie-20210311.html
Bude se jednat nejčastěji o situace, kdy pracovník bude svědkem porušování bezpečnostních, technických, potravinářských norem či pravidel zacházení, a to buď z nedbalosti či za účelem vyššího zisku, přičemž toto porušení může v důsledku významně ohrozit zdraví či životy zákazníků nebo chovaných i volně žijících zvířat.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/11411491125-metanol/11262-fakta/
https://www.svscr.cz/zavazny-pripad-tyrani-zvirat-v-kralovehradeckem-kraji/
Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. Do této kategorie oznámení tak může spadat celá škála porušení technických či hygienických norem, ale také norem z oblasti bezpečnosti práce.
Bude se jednat o jednání, celé škály jednání, které detailněji vymezuje Zákon o ochraně spotřebitele https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634
Příklad: Pracovník softwarové společnosti se dozví, že jeho zaměstnavatel z komerčních důvodů prodává osobní citlivé údaje svých zákazníků (uživatelů jeho programu).
Příklad: Zaměstnanec instituce zajišťující přidělování dotací z evropských rozvojových programů získá informace, že systém přidělování dotací je manipulován, aby dotace byla přidělena předem vybrané společnosti.
Příklad: Zaměstnanci s manažerskými zkušenostmi bylo nabídnuto, aby se stal jednatelem v jedné ze společností vlastněných jeho dosavadním zaměstnavatelem. Po čase začal mít podezření, že společnost, v níž roli jednatele vykonává, je součástí řetězce firem, které jsou součástí sofistikovaného daňového podvodu s DPH.
Pozn.: Oznámení skutečnosti, která by se netýkala jedné z těchto uvedených oblastí, lze oznámit v případě podezření na spáchání trestného činu oznámit přímo orgánům činným v trestním řízení.
Na jakém právním základě je oznamovatelům poskytována ochrana a čeho by se oznámení měla týkat?
Ochrana oznamovatelů je s účinností od 17.12.2021 poskytována na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení úprava Unie (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32019L1937). Tato Směrnice rámcově vymezuje také oblasti, s nimiž oznamované protiprávní jednání musí souviset. Přepokládá se, že Parlamentu ČR bude předložen návrh zákona, který ochranu oznamovatelů detailněji vymezí.
Kdo je oznamovatel a komu je poskytována ochrana?
Ochrana není omezena pouze na oznamovatele, kteří získali informace pro podání oznámení v rámci svého pracovněprávního vztahu, ale také na osoby samostatně výdělečně činné, společníky, osoby ve statutárních, řídících nebo dozorčích orgánech, dobrovolníky, stážisty a osoby vykonávající činnost na základě smlouvy o poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiné obdobné smlouvy. Ochrana se vztahuje rovněž na oznamovatele, kteří se o takovou činnost teprve ucházejí nebo ucházeli. Chráněny jsou i osoby, které jsou ve vztahu k oznamovatelům osobami blízkými, osoby, které oznámení umožnily nebo usnadnily a dále osoby, které jsou s oznamovateli nějakým způsobem spojeny v pracovním kontextu. V tomto směru tedy návrh zákona o ochraně oznamovatelů ochranu oproti Směrnici nijak nerozšiřuje.
Příklad: Majitel menší stavení společnosti obdržel nabídku na subdodávku prací od společnosti, která vyhrála veřejnou zakázku na rekonstrukci městské sportovní haly. Podmínkou ovšem bylo, že bude fakturovat nevykonané práce a z takto získaných peněz 50 % odevzdá zástupci společnosti, která rekonstrukci realizuje. Toto jednání oznámil a bylo zahájeno vyšetřování. Ve společnosti, od níž obdržel korupční nabídku pracovala jeho sestra, která po zahájení trestního stíhání byla zařazena na pracovní pozici s nižší požadovanou kvalifikací a platem. V takovémto případě ochrana přísluší nejen oznamujícímu podnikateli, ale rovněž jeho sestře.
Jak je chráněna identita oznamovatele?
Do ohlašovacích systémů https://oznamovatel.justice.cz/chci-podat-oznameni/ je přístup umožněn pouze speciálně pověřeným zaměstnancům, tzv. příslušným osobám, kteří mají povinnost vždy chránit identitu oznamovatele. Totožnost oznamující osoby nesmí být sdělena bez jejího výslovného souhlasu nikomu dalšímu. Povinnost zachovávat důvěrnost se netýká pouze totožnosti oznamující osoby, ale vztahuje se i na jakékoli další informace, z nichž by bylo možné přímo či nepřímo určit její identitu.
Ochrana oznamovatelů před odvetnými opatřeními.
Právní řád nepřipouští žádná zákonná odvetná opatření za oznámení protiprávního jednání, a naopak chrání oznamovatele . Zaměstnavatel, pro kterého oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, je povinen zabránit jakýmkoliv odvetným opatřením vůči oznamovatelům protiprávního jednání, včetně hrozby odvetných opatření nebo pokusů o ně.
Komu podezření na protiprávní jednání oznámit?
S účinností od 17.12.2021 mají veřejnoprávní subjekty povinnost zavést vnitřní oznamovací systém, který musí zajistit bezpečné podání oznámení a chránit identitu oznamovatelů korupce.
Oznamovatel korupce by měl v ideálním případě postupovat tak, že své oznámení podá nejprve interně u instituce (nejčastěji svého zaměstnavatele,) v jejíž působnosti či proti jejímž zájmům jednání směřuje. Takovýto postup je oboustranně výhodný. Daná instituce (firma, úřad, obec apod.) má možnost na zjištěná podezření bezprostředně reagovat mnohem efektivněji nežli veřejné orgány a zabránit tak hmotným škodám či poškození své pověsti. Tento postup je výhodný i pro oznamovatele, který dosáhne vyřešení problému s minimálním právním rizikem vyplývajícím např. z neoprávněného uveřejnění oznámení.
V případě, že takovýto interní oznamovací kanál nebyl zřízen (soukromí zaměstnavatelé tuto povinnost nemají), není funkční nebo se oznamovatel domnívá, že jeho oznámení nebude prošetřeno, nebude ochráněna jeho identita a hrozila by mu odvetná opatření ze strany zaměstnavatele, má možnost své oznámení také podat přímo prostřednictvím externího oznamovacího systému, který zřizuje Ministerstvo spravedlnosti. Podání oznámení tímto způsobem není podmíněno podáním oznámení prostřednictvím interního oznamovacího systému.
Jakým způsobem lze protiprávní jednání ohlásit?
Oznamovatel může oznámení podat v zásadě libovolným způsobem osobně, telefonicky, písemně do zvláštní schránky anebo emailem či prostřednictvím webového formuláře. Každá instituce s povinností zavést oznamovací systém musí možné technické způsoby podání oznámení zveřejnit.
Není vyloučena možnost podat oznámení zcela anonymně, takováto forma podání má ovšem i své nevýhody v podobě omezené ochrany oznamovatele před odvetnými opatřeními. V mimořádných případech a při splnění určitých podmínek může oznamovatel svá podezření zveřejnit přímo prostřednictvím medií či jiným způsobem, aniž by tak ztratil právo na ochranu vyplývající ze směrnice.
Jak rychle bude oznámení vyřízeno?
Do 7 kalendářních dnů oznamovatel obdrží potvrzení, že oznámení bylo přijato a nejpozději do 3 měsíců od zaslání potvrzení obdrží vyrozumění o vyřízení oznámení.
Jak bude oznámení prošetřováno?
Po přijetí oznámení bude vždy posuzována důvodnost podaného oznámení a v případě, že je oznámení vyhodnoceno jako odůvodněné, budou organizaci či právnické osobě, které se oznámení týká, doporučena opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu. V odůvodněných případech mohou být závěry prošetření postoupeny také jako podnět orgánům činným v trestním řízené nebo inspektorátům práce.
Oznámení bude v rámci každého oznamovacího systému přiděleno tzv. příslušné osobě, která bude mít povinnost oznámení v stanovené lhůtě zpracovat a o výsledku prošetření vždy vyrozumět oznamovatele.
V průběhu prošetřování příslušná osoba může požádat oznamující osobu o objasnění sdělených informací nebo o poskytnutí dodatečných informací.
V případě postoupení oznámení k dalšímu šetřeni jiné instituci je chráněna identita oznamovatele a takovéto postoupení je podmíněno jeho souhlasem. Výjimkou z uvedeného pravidla je pouze situace, kdy by totožnost oznamovatele bylo nutné sdělit orgánům vyšetřujícím trestnou činnost, ovšem i o této skutečnosti musí být oznamovatel vyrozuměn.
Jakékoli zpracovávání osobních údajů , včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, se provádí v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie se uskuteční v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.
Osobní údaje, které jsou pro vyřízení daného oznámení zjevně nepodstatné, se neshromažďují, a jsou-li získány náhodou, jsou bez zbytečného odkladu vymazány.
Osoby zvažující podání oznámení o protiprávním jednání se před podáním vlastního oznámení mohou bezplatně obrátit na Ministerstvo spravedlnosti písemně ( oznamovatel@msp.justice.cz) čí ústně ( 221 997 840 ) s žádostí o konzultaci v této věci.